Realitu modelujeme a tedy zjednodušujeme proto, abychom jí porozuměli. Pro dobrý byznys model platí úplně stejná dobrá pravidla konstrukce jako pro výkresovou dokumentaci třeba automobilu. Jenže u stavební dokumentace nebo výrobní dokumentace bagru předem dobře všichni ví, kdo jaký výkres a k čemu bude používat. A je lety zaběhlá praxe, co na takovém výkrese má být, aby ho dotyčný byl schopen správně interpretovat a použít pro to, co dělá.
V architektuře podnikání takové konvence ještě zavedeny nejsou a tak analytici spíše testují, jaké informace a v jaké podobě by kdo na jaké úrovni řízení mohl pro své rozhodování potřebovat. Často metodou slepých uliček. Navíc kultura rozhodování je v každé společnosti jiná a tak i dobrá praxe je přenositelná jen částečně.
I tak mě překvapilo, že si CEO jedné středně velké firmy byznys model oblíbil proto, že si v něm kdesi na spodní úrovni našel, jak se spletitě proplétá technologický tok řadou pracovišť a mohl po něm vodit zahraniční exkurze.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.