Možná že nebude na škodu trochu si připomenout, jak vlastně došlo k prolnutí aktivit řízení změn byznysu a řízení vývoje IS v druhé generaci BPMS.
Inženýrské řízení změn byznysu se zaměřením na procesy začíná někde v osmdesátkých letech minulého století u systémů na zprocesování dokumentů, které dále pokračuje ve vývoji do workflow systémů. Nezávisle se v té době objevují i ucelenější frameworky a první nástroje na modelování nejen do té doby obvyklých datových struktur, funkčních rozpadů a informačních toků, ale i procesů. Procesní pohled je silně pod vlivem reinženýringových přístupů, na přelomu tisíciletí změkne a obrátí svou pozornost k celému životnímu cyklu procesu (CPI - trvalé zlepšování) a integruje řadu obdobných metodik (SixSigma, Kaizen, Lean, TOC...). Dnes je tato větev reprezentována nástroji BPMS, které dávají do popředí lidský faktor (human-centric) a metodikami kladoucími důraz na kompetence a systém řízení.
Vývoj ze strany IT tlačený v devadesátých letech nasazováním komplexních ERP (a následně CRM, SCM...) se kolem roku nula začíná zaměřovat na vzájemnou aplikační integraci (EAI), která má už částečně procesní zaměření. Objektová orientace ve vývoji postupně směřuje výš -ke kompozitním aplikacím, které mají již většinu parametrů dnešních služeb, které můžeme nezávisle použít pro podporu procesů. Tato vývojová řada dává do popředí integrační roli (integraton-centric) a částečně i zaměření na automatizaci procesů s využitím pravidel.
V BPM 2.0 se tyto větve spojují v jednotné repository - společném úložišti metadat. Obě větve - byznysu i IS musí ve svém životním cyklu řešit stejné fáze - design, implementaci, provádění a měření. A opět - v druhé generaci BPMS máme v celém životním cyklu repository jednotnou. V jádru leží procesy - přesněji byznys procesy. Což je také důvod, proč moudré IT firmy tolik volají po nutnosti využít pro implementaci SOA management procesů. Byznys procesů.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.