15. srpna 2008

Nešvary procesních map

Ať to zní sebetriviálněji - procesní mapou se začít BPM musí. Jedině na ní lze definovat smysluplné oblasti zlepšení, jinak riskujeme chaos a disharmonii. Za svou praxi jsem procesních map viděl tisíce a stovky jsem spoluvytvářel.
Jen za málokteré z nich se dnes nestydím, takže o obludnostech mohu vykládat z vlastní praxe.Největší hrůzou procesního modelu je, když mapa procesů je funkční dekompozicí podniku. Těchto map je dodnes převážná většina, zejména pokud pocházejí z dílen IT konzultantů. Místo toku tvorby hodnoty v nich najdeme toky informační - maximálně doplněné o dělbu práce. K tomuto pohledu svádí zejména notace UML, ale i BPMN snese dost zrůdností. Jak je snadno poznáte? Ptejte se otázkou "Co se stane, když...?" Za tečky dosaďte klíčové byznys události (např. Byla doručena objednávka). A sledujte, zda a kudy od této události dojdete k události konečné, která Vás zajímá nejvíce (většinou inkaso). Pokud na to v modelech nenajdete odpověď - tedy trasu, asi procesy nepopisují.
Příspěvek byl poprvé publikován před 5 lety.