- SOA nevede k obchodní pružnosti, protože sice vyváže uživatele ze svázání aplikacemi, ale sváže ho svými službami (navíc v Javě).
- SOA je jen prázný marketingový pojem.
- SOA je slepá ulička objektové orientace, protože metadata jsou v souboru (XML) a ne v databázi a chybí prostředky pro řízení životního cyklu.
- Procesní fragmenty podpořené proprietárními aplikacemi není schopna SOA defragmentovat. Blátivá koule nepřestane být blátem tím, že ji rozdělíme na více malých kuliček.
- SOA je myšlenkovým pokračovatelem Taylorismu postaveném na specializaci a pevném řízení. Procesní modely zachycují jen povrch procesů, jejich podstata tkví v nezachytitelné dynamice podnikání tvořené komunikací v mnoha vrstvách.
- Uživatelé chtějí sami řídit způsob své práce, což SOA činí velmi složitým.
- Uživatele zajímá jen rozhraní a chtějí nesmyslnou dostupnost systémů, kterou neumí využít.
- Business intelligence je posvátná kráva - tupná, protože kodifikací se znalost zničí. Skutečné znalosti mají emoční vrstvu, proto jejich hodnota vysoce převyšuje pouhá logická pravidla.
- Zdánlivá jednoduchost SOA se v technickém řešení ukazuje jako nesmírně komplikovaná.
- SOA má kvazistandardy, které činí zákazníka závislého na konkrétním dodavateli.
K tvrzením 5, 6 a 8: Jako červená niť se námitkami táhne úvaha - chybou už je byznys proces strukturovat, už jen tím je mrtý. Jenže právě tato premisa je chybná, protože nebere v úvahu rozdílný charakter procesů - od znalostních (kde platí plně) až po datové (kde neplatí vůbec).
K tvrzením 1, 4 a 9: Pucherovi zde nahrává i empirické zjištění o poměrně malé míře znovupoužitelnosti komponent - uvnitř podniku se pohybuje od 10 do 30%. Jenže kouzlo SOA je v jednotném způsobu integrace těchto blátivých kuliček.
K tvrzení 3: Které se také v textu několikrát objevuje v různé podobě - totiž že SOA není architektura dostatečně strukturovaná, resp. její technické implementace umožňují značně heterogenní řešení. Inu - OO databáze také skončily na smetišti a nic jim platná nebyla jejich konceptuální dokonalost.
K tvrzení 2: Dá se skoro souhlasit. Jenže poučení uživatelé tohle dávno ví a počítají s tím. Pokud integrační projekty SOA nebudou schopné vykázat ROI, nebudou už dnes schvalované. A ROI nevykážou, pokud nebudou zacíleny na konkrétní byznys problém a nevyužijí prostředky BPM.
K tvrzení 10: Hra o standardy je jedna z nejúčinějších forem konkurečního boje v technologiích. V praxi se prosazují řešení založená na nejmenším společném jmenovateli a tuto podmínku SOA splňuje bezezbytku.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.