Ještě jeden metodický zmatek musíme rozmotat dřív, než se do rizik pořádně pustíme. Je třeba porucha linky riziko? A co nějaká jiná provozní nepříjemnost, třeba opoždění dodávky pro výrobu? Kdy havárie, poruchy a jiné škodní, tedy vícenáklady generující události běžného charakteru řídit jako riziko?
Velmi varuji před přístupem, kdy se do řízení rizik začnou sypat všechny nestandardní situace, neb přece mají atributy rizika - náhodnost i škodu. Teoreticky to jistě pravda je. V praxi to použitelné není.
Specifický řídící proces řízení rizik zavádíme především proto, abychom uměli v našem podnikání zvýšit jistotu. Abychom řízením rizik jako celku na ně mohli mít společnou rezervu se značnou úsporou z rozsahu. Něco jako malou interní pojišťovnu. A abychom rozpoznali (včas) rizika opravdu závažná a s těmi naložili podle jejich charakteru.
Jako v celém BPM i zde se musíme řídit zdravým rozumem. Asi jinak budeme posuzovat událost "závažná porucha linky" v automotive, kde několikahodinový výpadek vyvolá poruchu v celém následném řetězci. A jinak ve firmě, kde máme několikadenní výrobní rezervy, pokud nasadíme více směn.
Mám jednoduché pravidlo, jak oddělit události, která je nutné řídit jako rizika od běžných operativních nepříjemností. Na likvidaci následků rizika musíme sáhnout mimo operativní rozpočet.
Příspěvek byl poprvé publikován před dvěma roky.