Obávám se, že nikoliv. Cokoliv "procesní" je totiž stále "in" a tedy projekt s tímto zaměřením bezpečně projde i tak řídkým sítem žadatelů o evropské dotace. Nebo opravdu pomůže pohnout hypertrofovaným řízením těchto institucí?
Mám tři důvody k oprávněným pochybnostem:
- Formulace zadání výběrových řízení
napovídá, že odborní pracovníci zadávajících subjektů si pouze osvojili BPM newspeak, nikoliv procesní myšlení. Které začíná od toho, že vůbec chápeme, co je to proces. A BPM vnímáme jako běžnou manažerskou disciplínu. V kontextu. Takže projekt přijde do nepřipraveného prostředí a nebudeme mít ani dostatečně vlivné a osvícené sponzory. - Stav na českém dodavatelském trhu
Procesní řízení či BPM má dnes v nabídce každá poradenská firma. Jsou jich desítky a do výběrových řízení se s chutí hlásí. Nemohu paušálně hodnotit lidi, metodiky či nástroje, kterými tyto společnosti disponují a jaké mají praktické projektové zkušenosti. Protože budujeme antikorupční prostředí, je ve všech výběrových řízeních hlavním kritériem (60 a více %) vždy cena - ta nepotřebuje zdůvodňovat a je zaručeně objektivní. Takže dochází k neuvěřitelnému cenovému dumpingu, business analytik je nyní k mání doslova za hubičku. Jaké má asi analytik schopný pracovat za 5k/MD včetně firemní režie kvality? Nebo to funguje jinak? - Vlna se opakuje
Tohle tu už všechno jednou bylo. Před osmi lety v energetikách a bankách. Fakt je, že tehdy obě odvětví řešila zásadní strukturální změny (unbundling v energetikách resp. oddělení front a back endu v bankách). BPM jednorázově pomohlo, pak samo hypertrofovalo a dnes v obou odvětvích lehce živoří na pomezí byznysu a ICT, stále neschopno využít potenciál BPM II k přemostění. Zmíněná veřejná správa je sice také v existenciální krizi, ale při nulovém politickém odhodlání není zadání. Je tedy sice CO řešit, ale není konsensus JAK to řešit.