Co se to děje na českém trhu s procesním řízením

Za poslední tři měsíce bylo vypsáno více než 15 veřejných zakázek na projekty, které měly jako hlavní předmět dodávky vytvoření či využití procesního modelu. Velkých zakázek, bratru od miliónu CZK výše. Vše z oblasti veřejné správy, státních a polostátních firem. Co se to děje?  Náhlé osvícení managementu, že procesní řízení je přece jen jádrem každého zvýšení výkonnosti, zlepšení služeb, snížení nákladů?
Obávám se, že nikoliv. Cokoliv "procesní" je totiž stále "in" a tedy projekt s tímto zaměřením bezpečně projde i tak řídkým sítem žadatelů o evropské dotace. Nebo opravdu pomůže pohnout hypertrofovaným řízením těchto institucí?
Mám tři důvody k oprávněným pochybnostem:

1. Formulace zadání výběrových řízení
   napovídá, že odborní pracovníci zadávajících subjektů si pouze osvojili BPM newspeak, nikoliv procesní myšlení. Které začíná od toho, že vůbec chápeme, co je to proces. A BPM vnímáme jako běžnou manažerskou disciplínu. V kontextu. Takže projekt přijde do nepřipraveného prostředí a nebudeme mít ani dostatečně vlivné a osvícené sponzory.
2. Stav na českém dodavatelském trhu
   Procesní řízení či BPM má dnes v nabídce každá poradenská firma. Jsou jich desítky a do výběrových řízení se s chutí hlásí. Nemohu paušálně hodnotit lidi, metodiky či nástroje, kterými tyto společnosti disponují a jaké mají praktické projektové zkušenosti. Protože budujeme antikorupční prostředí, je ve všech výběrových řízeních hlavním kritériem (60 a více %) vždy cena - ta nepotřebuje zdůvodňovat a je zaručeně objektivní. Takže dochází k neuvěřitelnému cenovému dumpingu, business analytik je nyní k mání doslova za hubičku. Jaké má asi analytik schopný pracovat za 5k/MD včetně firemní režie kvality? Nebo to funguje jinak? 
3. Vlna se opakuje
   Tohle tu už všechno jednou bylo. Před osmi lety v energetikách a bankách. Fakt je, že tehdy obě odvětví řešila zásadní strukturální změny (unbundling v energetikách resp. oddělení front a back endu v bankách). BPM jednorázově pomohlo, pak samo hypertrofovalo a dnes v obou odvětvích lehce živoří na pomezí byznysu a ICT, stále neschopno využít potenciál BPM II k přemostění. Zmíněná veřejná správa je sice také v existenciální krizi, ale při nulovém politickém odhodlání není zadání. Je tedy sice CO řešit, ale není konsensus JAK to řešit.

Vyznívá to skepticky? Tak to rychle napravím. Přes vše výše uvedené je procesní řízení ve svém jádru návratem k normalitě, cestou k logickému řazení priorit a racionalitě řízení. I když okolo jen projde, v jádru zdravé jedince vždy trvale poznamená. A od nich pak začíná kvasit ta skutečná změna.